Tak už je to asi dva a půl roku, co se mi převrátil život naruby. Je neskutečný, jak to letí. Když jsem ležela v nemocnici, tak jsem si myslela, že již budu běhat. Bohužel jsem se do teď nezbavila berliček a vzhledem k další (už nedokážu ani sama vyčíslit kolikáté) operaci, která se konala před měsícem a půl, jsem se opět dostala na vozík. Musím se přiznat, že je neskutečně náročné, když uděláte nějaké pokroky a pak přijde další rozříznutí, že se zase vrátíte o kus zpátky. Před operací jsem se už pokoušela o první kroky, takže co bych dala teď za to, být tam, kde jsem byla třeba v létě 2021. Sice se nejednalo o nijak velký zákrok, ale i tak mi přijde, že se mé tělo už bouří, je už unavené a ta regenerace je čím dál namáhavější. Docela se i dotuji prášky, bez nich to fakt nejde. 🙁 A to už je co říct, že si ho beru, protože jsem se vždy snažila dávky snižovat a být i úplně bez toho. Ale teď není čas na hrdinství. Jinak o jakou operaci tedy šlo? Jednalo se o další zásah do stehna. Konkrétně mi vytáhli tohle, což je mimochodem jen asi třetina toho, co v sobě stále mám:
Je to ta užší a kratší dlaha vpravo a pár šroubků, které mi vyndali. A to z důvodu, že mě kovy tlačí nepříjemně do kolene. Bohužel šla vyndat jen tato část, protože stále nade mnou visí hrozba zlomeniny díky užší kosti, která mi byla nahrazena z lýtka.
No dobře beru zpět, nebyl to malý zásah do těla. Pěkně mě rozřízli. Ale vlastně víceméně otevřeli již předešlé rány, takže až na jednu jizvu, která je z druhé strany a není vidět na obrázku, nevznikly nové jizvy. Ale ach to šití, z toho jsem byla trochu nešťastná 🙁
Původní jizva byla totiž uzoučká sešitá svorkami (díky tomu a péči byla už po dvou letech méně viditelná) a nyní se to prostě takhle slátalo nití. No proč ne, když už jich mám tolik že :P? Nu uvidíme, za pár měsíců, jak bude vypadat. Teď je důležité zase nohu rozhýbat a posílit a na tom nyní opět pracuji.
Takže se omlouvám díky rehabilitaci a celkové únavě psát moc nezvládám. Každopádně alespoň takhle krátkým článkem dávám o sobě vědět. Děkuji moc, že mi stále píšete a fandíte, že s nadějí nového článku občas mrknete na moje stránky. Děkuji proto i za vytrvalost a trpělivost, protože vím, že je to opravdu dlouho, co jsem psala naposled. Vzpomínám, že to bylo po operaci kolene a chystala jsem se do Kladrub. A tam jsem nyní znovu, a to již potřetí. Týýýý joooo, jsem tu už víc jak doma 😀 A vím, že jsem do teď nenapsala ani o mém prvním pobytu tady. Ale pokusím se to napravit, protože mi psaní chybí a myslím, že je škoda neukázat, co se dělo za poslední dva roky, jak jsem tady makala, a co vše jsem zvládla. Celkově bych ráda porovnala ty tři pobyty tady nebo napsala o novinkách v mém životě, ale to třeba příště, ale opravdu nevím kdy, …
Jo ale slibuji, že to bude veselejší:)
Mějte se pěkně a přeji hodně zdraví v Novém roce!
Ahoj Kačko, už od začátku sleduji váš příběh a často si na tebe i Jirku vzpomenu.
Váš příběh mi změnil pohled na spoustu věcí a otevřel oči a nastartoval cestu k dalšímu seberozvoji 🙂
Doufám, že všechno zvládáš ať už fyzicky ale hlavně psychicky a s každým týdnem a měsícem se to lepší. Je skvělé, že občas sdílíš pokroky, je to často fajn forma terapie 🙂
Držím pěsti v dalším počínání a užívej si léto:)
Renča
Ahoj kačí tak to je paráda že jsi zase napsala neboj brzo bude líp a jak bude čas napiš
Myslím na vás sčasu načas, takže nový článok ma potešil. Prajem, aby sa to brzo zahojilo a konečne bolo len to pekné a začala ste si život zas užívať naplno 🙂 a taky mi teda moc chýba vaše písanie 😀
Dobrý den Katka, už som Vám tu písal, mal som nehodu zo synom tiež na motorke. Moc Vám fandím a držím palce, držte sa, Vy to určite zvládnete.
Dobrý den, paní Kateřino.
Jsem moc rád, že jste se zase ozvala. Váš a Jiřího příběh sledují od (skoro) úplného začátku a musím říci, že jste opravdu velká bojovnice.
Přeji Vám z celého srdce, ať se Vám podaří vrátit se k normálnímu životu.
A pište, pište, pište.
Kačko, díky, že jste o sobě dala vědět. Přeji, ať se tělo brzo zregeneruje a můžete si zase užívat život naplno. Myslím na Vás. Hodně sil! Jste skvělá ženská.
Kačenko, jsem moc ráda, že jste se ozvala. Často na Vás myslím, jak se Vám daří. Držíte se, bojujete. To je dobře. Tak přeju hodně zdraví a štěstí v novém roce!!! 🌞🌞🌞
Achjo, tak doufam,ze u sebe Kacko porad nekoho, kdo tohle pomaha snaset o neco lepe! I kdyby to byly jen ty prima kamaradky.
A zadne spliny! Hlavu vzhuru! Chvili to bude asi jeste trvat, ale bude lip!
Káťo, moc vás zdravím a přeji v dalším roce už jen samé kroky kupředu. Jste úžasná bojovnice.
Kači, koukám pravidelně, jestli něco přibylo, konečně jsem se dočkala 😁 Každý den na Vás myslím, jak bojujete, každý den Vám posílám energii! Má nabídka pomoci stále platí! Nebojte se napsat, kdykoliv! ♥️
Strašne moc držím palce, ste veľká bojovníčka ❤️💎
Jsem ráda, že jste o sobě dala vědět. Čas od času sem nakouknu a měla jsem zrovna štěstí. Přeju ať jde ta rekonvalescence co nejlépe! Ať se Vám daří a přeji hodně sil!
Juuuuuuuuuuu!!!!!!!! 🥰🥰Já se tak těším na nový článek! A zejména na tvou novou lásku 😎💞 Verča
Kači, díky moc za aktualizaci! Jsi hrdinka a držíš se fakt statečně. Stráááášně moc ti přeju, aby se ti to všechno co nejrychleji urovnalo a zahojilo a tys mohla zase vyrazit do života. Do normálního života, kterého si my, co ho (zatím) máme k dispozici naplno, někdy ani moc nevážíme a kolikrát ani neužíváme.