Zakynthos

Další dovolená až po více jak roce od Madeiry, jelikož jsem podstoupila další operaci a další sérii rehabilitací v Kladrubech. Jednalo se o částečnou extrakci kovu ze vnitřní strany stehna. Bolest kolena na kterou si neustále stěžuji, by prý totiž mohla být způsobena danými kovy (no nebyl to ten důvod mimochodem, ale to je zase jiný příběh :D). Znovu mi rozkuchali nohu, takže mi to dalo zase pořádně zabrat a než jsem se dostala zpět na berle, docela trvalo. Každopádně v tuhle dobu jsem již byla zase nějak funkční a s berlemi zase něco málo ušla a tohle měl být stejnak jen odpočinek u moře, pohodička, regenerace, takže proč ne…

Nejvíce jsem chtěla jet do Řecka. Nikdy jsem tam ještě nebyla. Přesto jsem však hledala i levnější alternativy a porovnávala lokality, ceny letenek i zájezdů. Pokud jste flexibilní a je vám jedno kam letíte, tak se dá sehnat vážně levná, hezká dovolená, ale chce to trochu trpělivosti. Hodně pomůže, že neletíte i v hlavní sezóně. 😀 Chápu, že ne každý si zmůže vzít dovolenou ze dne na den a musí ji plánovat hodně dopředu, ale hledat letenky na konkrétní termín, s odletem o víkendu, o prázdninách bývá největší peklo. 😀 Navíc odlety z Prahy jsou mnohem dražší než z okolních letišť jako je třeba Berlín, Katowice, Bratislava či Vídeň. Právě poslední letiště využívám nejvíce, jelikož mi sem jede přímý vláček z Pardubic. Co se týče termínu kamarádka měla dovolenou týden před letními prázdninami, dříve nemohla. Škoda. Avšak lepší teď než ten další týden a to hlavně kvůli velkému počtu lidí v dané destinaci.

Ale který ostrov zvolit, když jich je tolik? Nakonec vyhrál Zakynthos. No zrovna jeden z nejdražších Řeckých ostrovů. Hledala jsem sice levnější variantu, ale…Když se do něčeho zamiluji, tak to pak porovnávám a je pak těžký vybrat něco jiného, protože tam prostě chci. 😀 I přestože si většinou vše řeším sama, prvně letenky a pak ubytko, protože to bývá až na výjimky lepší a levnější tím, že jsme měly pevný termín, bylo nakonec výhodnější koupit last minute přes cestovní kancelář (CK). Na konci června byly totiž lety na poslední chvíli dosti předražené. Navíc tato volba přinesla další výhody, které stojí za zmínku. Zaprvé jsem měla nastřádané nějaké benefity z práce, tak jsem je mohla přes CK uplatnit. Dovču mi tedy skoro zaplatil zaměstnavatel. Dalším plusem, který někdo může ocenit, bylo, že jsme měly v ceně letenky odbavený 23 kg kufr, což normálně nemám, lítám jen s malým batohem na zádech, a to nejen protože nic jiného neodnesu. 😀 Většinou totiž tolik věcí nepotřebuji a i ke konci pobytu vidím, že jsem některé věci ani nevyužila. Ale teď nemusím přemýšlet, co vzít a nevzít a beru vše. 😀 Nemusím vůbec řešit místo v kufru. Cestoval se mnou plameňák a šnorchl. Jak jsem již zmiňovala plavat mi pořádně nejde, ale pod vodou jsem nadlehčená a stačí mi pouze ruce, abych se dostala, kam potřebuji. Takže jsem se na tuhle dovolenou pořádně vybavila a těšila se, jak si poprvé po nehodě zašnorchluji. Navíc jelikož se jedná o moře, nemůžu to s mými nohami podcenit. Nechci se někde utopit, proto jsem si pro tyto účely koupila i plovací vestu, která mě v případě potřeby udrží nad hladinou. Přestože kufr plním bez nějakého rozmýšlení, je tam stále dost místa, jelikož nepotřebuji jako do Norska teplé oblečení a náhradní pevné boty. No co, zbyde místo na suvenýry. 😀

Takže i přestože jsem spíše příznivec individuálního řešení cestování, tak tenhle typ zájezdů úplně nezavrhuji. Já si ráda vše naplánuji podle sebe. Avšak někomu vyhovuje více, že CK vše zařídí. A když se nad tím tak zamyslím, pominu samotné hledání zájezdu, to že jsem to měla skoro bez práce bylo příjemné. 😀 Po výběru ostrova už totiž stačilo jen vybrat letovisko a slušný hotel. Nejsem náročná, jsem zvyklá spát i ve stanu, v chatkách, hostelech,…ale tady jsme chtěly něco hezkého, ale stále za rozumnou cenu. Okamžitě jsem zavrhla letovisko Laganas. Pláž není špatná, ale není tak pěkná jako jinde na ostrově a také jsem preferovala spíše klidnější místo. Nejsem úplně noční živel a tohle místo je známé pro svůj noční život. Vyhrálo nakonec letovisko Alykes. A musím říci, že i přestože se mi líbilo i Vasilikos, za mě nejlepší volba. Ten sever je více zelený a květinový a z pláže vidíte i vedlejší ostrov Kefalonii.

Odlet z Prahy by byl sice příjemný, ale ten čas moc ne. Tady alespoň vidíte, proč si kupovat letenku zvlášť, většinou je větší výběr časů než u chartových letů. Málokdo chce letět v 6 ráno. Pořádně se nevyspíte, jelikož musíte být na letišti dvě hodiny předem, pokud odbavujete kufr, a i na cestu do Prahy si je zapotřebí vyhradit alespoň 2 hodiny času. Někdy i více. Ale v tuhle dobu jsme zácpy nepředpokládaly, tak jsme vyjely na pohodu. Každopádně přiletíte do destinace brzo a ještě často je check in až odpoledne a pokud je hotel plný, dříve pokoj stejnak nedostanete. Většina hotelů sice v těchto případech nabízí možnost uložit si kufr v nějaký místnosti a vy už můžete dovolenkovat, ale mít pokoj hned ready, by bylo určitě lepší. Nám se to nakonec, ale přihodilo, ale jen díky tomu, že letadlo mělo zpoždění a odlétalo se až po deváté ráno! Důvod: Střed s ptákem. Kupodivu to je docela častý a většinou bez následků, ale než se letadlo zkontroluje a povolí znovu odlet, trvá dlouho. Nás naložili do letadla, a pak jsme nakonec vystupovali a letěli úplně jiným. Takže tentokrát zde nějaký problém nakonec byl. Vždycky si říkám, že když už je takové zpoždění, tak ať je pořádný a dostanu alespoň kompenzaci od aerolinky. 😀 Jenže pokaždé jsem zatím měla smůlu, protože se jednalo o špatné počasí či jinou mimořádnou událost, na kterou se odškodnění nevtahuje. Každopádně on to nakonec pilot stejnak nahnal a přílet do destinace byl nakonec těsně pod tři hodiny oproti plánovanému času. Takže bych utřela nos stejně, i kdyby se jednalo o jiný důvod. 😀

Po příletu na nás již čekal delegát, který nás nasměroval do správného autobusu a jelo se na ubytování. To je mimochodem další výhoda zakoupeného zájezdu přes CK, že jsme nemusely řešit dopravu na hotel. Dle mapy jsem koukala, že pokud nebude žádný provoz měla by cesta trvat kolem půl hodinky. No jo jenže, i když jsem věděla, že nejsou samozřejmě všichni v jednom hotelu, tak vzhledem k velkému počtu autobusů na letišti jsem nečekala, že budeme objíždět úplně celý ostrov a ještě prvně se pojede na jih. 😀 Vystupovaly jsme nakonec ještě s jedním mladým párem úplně poslední a to za dvě a půl hodiny! Nějak jsem nechápala, proč nás nějak nerozdělili podle letovisek, ale naše cestovka měla k dispozici prý z důvodu poruchy jen tenhle autobus.

Nervózní, že mám mluvit anglicky na recepci sem schválně oslovila daný pár z autobusu a zeptala se, jestli náhodou oni neumí. No a oni odpověděli, že ne a že se chtěli zeptat na totéž. 😀 Takže to bylo na mně, jelikož moje kamarádka Evička též neumí. Jako něco nacestováno mám, ale vždy sem jela s někým, kdo anglicky uměl dobře a tak jsem většinou nemusela ani pípnout. Ale ono vždy něco vykoktáte, spíš je důležité rozumět a s tím vcelku bojuji. Pochopila jsem však, že cesta na pokoj je trochu spletitá, a že jsme každý na úplně jiné straně. Chvíli jsme to s Evčou opravdu hledaly, míjely jsme všechny čísla pokojů, jen ne ten náš snad. 😀 Šlo se kolem restaurace a bazénu a když už jsem se chystala jít znovu na cestu zeptat, najednou jsme objevily nenápadné dveře výtahu, který vedl z přízemí do prvního patra, kde už naše číslo pokoje bylo. Musím říct, že i přestože ti dva Hradečáci měli výhled trochu na moře a my jen na bazén, tak my měly o něco větší a lepší pokoj. A ten výhled se mi taky moc líbil. Miluju jen tak večer sedět na balkoně, když je hezká teplá noc.

Jinak Šárka a Jirka byly z Hradce a stmelilo nás hned právě hledání pokoje, zážitek ze zpoždění a šílená cesta autobusem (vyhýbání se někomu na úzkých silnicích a troubení v zatáčkách bylo ještě v pohodě :D). Navíc mne a Šárku cestování a to, že jsme klidnější povahy (mimochodem jen o den a rok rozdílně narozený) a ty dva zas strach z létání a jejich prořízlá pusa. 😀 Musím říct, že jsme se hodně nasmáli hned našemu začátku dovolené, oni nám tvrdili, že asi nosí smůlu, že když někam vyrazí, tak buď prostě prší nebo je nějaké zpoždění či problém. 😀 Tak jsme jim fakt děkovaly. 😀 Ale já jim pak říkám, že já mám zase štěstí, tak se to zprůměruje a že jsme ochotní to risknout a jít s nimi na večeři. 😀 A že když se nás budou držet, nic už se nestane. 😀 Od té doby jsme trávily čas spolu, nakonec si i půjčili auto pro prozkoumání ostrova a náklady si rozdělili mezi čtyři, což nám ušetřilo nemalý peníz. Zařižovala jsem to nakonec též přes cestovku, bylo to jednoduché. Jen jsme se s delegátkou domluvily na typu auta a poslala jsem platbu převodem a druhý den ráno na nás autíčko čekalo na parkovišti u našeho hotelu. Řídili buď Jirka nebo Evča a já organizovala, kam se pojede. 😀 Většinou si o místě, kam jedu, čtu dopředu a tak vím, co kde je, a co bych ráda viděla a zároveň jestli je vůbec reálné se tam dostat a to ať už kvůli dostupnosti, mým nožkám či času. Ostatním to bylo jedno, vlastně ani nevěděli kam, jen chtěli podniknout nějaký výlet.

První místo, kam jsme zavítaly, bylo na jih ostrova. Sem jsme teda jely nakonec jen já a Evča, protože ti dva se potřebovali trochu zmátořit z té cesty a vstávat se jim nechtělo. Teda alespoň to tvrdily. 😀 Vyrazily jsme do města Laganas, odkud se dělají lodní výlety. V přístavu jsme zakoupily výlet k jeskyním Keri a na ostrov Marathonisi neboli želví ostrov. Jednalo se jen o výlet s možností koupání a šnorchlováním. Než jsme však nastoupily na loď tak jsme koukly na blízký ostrůvek jménem Cameo island. Úplně na něj jsme ale nešly, jen ho vyfotily takhle z dálky a z mostu. Platí se zde vstupné a to se nám na tu chvilku platit nechtělo, a to i přestože to bylo jen 5 euro. Navíc naše loď pak plula kolem, takže jsme ho tak trochu s Evíkem okoukly. Zrovna se tam konala nějaká svatba. No to asi musela být pěkně drahá záležitost. 😀 Dalším bodem bylo místo, kde se obvykle objevují karety obrovské. I my jednu viděly, jelikož na chvilku vykoukla na hladinu, ale chudák se nás podle mně bála, hned plula pryč. Ani se jí nedivím, jestli je tu takhle lodě nahání. Každopádně to bylo poprvé, co jsem želvu viděla v moři. Takže i přestože mi ji bylo líto, byla jsem ráda, že jsem jí zahlédla. Poté se plulo k jeskyním a kousek od nich nám zastavili u moc hezké pláže, kam kdo chtěl mohl doplavat. Beru vestu a šnorchl a jdu na to. Na loď se vracím mezi posledními, Evča tu už dávno je a říká, že se průvodce ptal, kde má dceru. 😀 Asi kvůli té vestě a jak jsem se tam plácala v té vodě, si myslel, že jsem dítě. 😀 Sice vypadám mladší, ale to i Evča a jsme jen o rok od sebe, tak nevím no. 😀 Posledním bodem výletu byl daný želví ostrov. Moře je zde krásné, ale je zde hodně lidí, jak tu staví dost lodí. Pláž je pokrytá provázky, kam se nesmí kvůli vajíčkům. Je dobře, že je chrání, ale samozřejmě o to méně místa zde je. Na daný počet lodí až moc. My jsme šly s Evčou úplně dozadu a tam to naštěstí nebylo tak šílený, tu hodinku čachtání jsme si tam nakonec užily. Teď si ještě říkám, že bych mohla napsat, jak jsem na tu loď vlastně vylezla. 😀 Je pravda, že jsem se trochu bála, protože to nebyla velká loďka a trochu se to houpalo. Ale Evča vzala berle a mě pan kapitán. 😀 Výlet nakonec hodnotím kladně, nebyl vůbec drahý a moc jsme si ho užily. Zde přikládám pár foteček.

Zbytek dne jsme pak už strávily v Alykes a večer se šlo do našeho oblíbeného baru. Jo říkám našeho, jelikož jsme tam byli pečení vaření skoro každý den. 😀 Ne vždy jsem pila alkohol, měli zde i moc výborné smoothie. Hakuna Matata bar, toť jeho jméno, se nachází přímo na pláži. Dokonce zde i vaří, a jelikož se nachází trochu dále vlevo od hotelů a restaurací, tak tenhle úsek pláže není tak plný jako ta pravá část. Navíc je to příjemná procházka. Vřele proto doporučuji pro pobyt přes den. Každopádně mě se tam líbilo hlavně večer. Sledovali jsme zde západ slunce a měli krásný výhled na sousední ostrov Kefalonii. Navíc jsme si užili kupu srandy.

Další den jsme již vyrazili v plném počtu a naopak na sever, k mysu Skinari, kde se nachází maják a větrné mlýny. Je zde též možnost vodního výletu, a to k Modré jeskyni, což je jedno z největších turistických lákadel na ostrově. K dané jeskyni si můžete udělat lodní výlet i z letoviska, ale je to zbytečně dražší a alespoň se můžete pokochat výhledy na útesy a prozkoumat okolí.

Dalším našim bodem byla zastávka u vyhlídky na nejznámější pláž celého Řecka. Pláž Navagio, na které se nachází vrak lodi. V dané době se ještě konaly výlety přímo na pláž, ale dnes je to již zakázané kvůli bezpečnosti. Docházelo tam k sesuvům půdy a kamení. Nyní loď zastavuje kousek od břehu pro fotku bez možnosti výstupu. Insta nadšenci jsou podle mně rádi, protože vždy tam bylo hodně lidí a teď mají fotku totálně prázdné pláže. 😀 Já danou pláž chtěla vidět hlavně shora. Vyhlídka je hned kousek od parkoviště a je to velmi oblíbené místo pro západ slunce. Pokud nechcete čekat ve frontě a nemít problém zaparkovat, jeďte sem brzy ráno. Je to i přes mnoho lidí vážně hezký výhled a zastávka zde stojí za to.

Po tomto místě jsme již jeli zpátky do Alykes. Náhodou jsme však narazili na hezký klášter, kde jste si mohli zazvonit pro štěstí. Navíc zde byl moc milý pán, který tu prodával domácí med a další lokální produkty. Když viděl moje berle, hned se zajímal, co se mi stalo. No tuhle větu říkám v angličtině tak často, že už zním skoro plynule. 😀 Nějaký ten medík jsme si od něj koupili a já dostala dokonce ovoce zdarma. Prý na regeneraci. 😀 Moc děkuji.

Skoro u Alykes jsme zastavili ještě na jedné vyhlídce, která byla po cestě a pak už jsme den trávili na naší pláži u našeho baru. Vyhlídka je u silnice, zastávka stojí za to a zabere pár minut, víceméně podle toho, jak dlouho se chcete kochat. 😀

Další den jsme si udělali takovou tour de beach. Začali jsme pláží Makris Gialos a byl to skvělý nápad, jelikož ráno zde skoro nikdo nebyl a mohli jsme využít stínu u útesu. Voda je zde úžasná, proto i zde jsem si musela zašnorchlovat. Když se pláž začínala plnit, zvedli jsme se a jeli dál.

Poté se jelo na Xigia pláž, která je známá pro své sirné prameny. Pod tímto názvem je však označováno více pláží, což může být trochu matoucí. První, nazývána Xigia Pelagaki (google mapy) nebo i Little Xigia beach (mapy.com) se nachází u kiosku Magda, je zde parkoviště a k pláži stačí sejít schůdky. Jsou místy trochu strmější, ale když jsem to dala já s berlemi, pro Vás to je hračka. Z pláže je možné si objednat jídlo a pomocí zip line vám ho v košíku doručí dolů a vy díky tomu nemusíte chodit nahoru. My danou službu nevyužili, ale pro někoho, kdo tam tráví celý den a nechce chodit neustále po schodech, to může být fajn.

Druhá, tzv. tajná Xigia též kousíček od kiosku se schází pěšinkou mezi křovím. Nevím jak dnes, možná je zde již nějaká cedule, ale najít vstup nebylo jednoduché. Výhled seshora byl krásný, ale ta cesta dolů už moc ne. 😀 I když to je sice asi jen 100 m, je to strmější cesta mezi velkými balvany, takže pro berle nic moc. 😀 Každopádně dá se to ošulit buď tím, že se sem dostanete lodí. Zastavují zde tour, které jezdí na Navagio. (To jsem zjistila až při mé další návštěvě, právě díky danému výletu, ale zastávka je krátká, takže jestli si tu pláž chcete užít déle, tuto variantu nedoporučuji). Nebo je zde možné doplavat/došnorchlovat z první pláže, co jsem udělala já. Není to daleko a je možné si případně odpočinout po cestě u pěkné jeskyně.

Dívám se na mapy.com a tam je pravděpodobně nyní označována jako Wolf rock beach a vypadá to, že už úplně tajná není, jelikož si tam nyní můžete pronajmout i lehátka. Navíc na fotkách vidím, zábradlí a z recenzí čtu, že zde jsou též schody, tzn. za ty tři roky od mé návštěvy tam vybudovali lepší přístup, což je fajn, ale znamená to více lidí. To, že tam nyní zastavují i lodě dělá z této pláže také komerční místo. Ale jelikož tam jsou opravdu jen chvíli, tak v tom nevidím problém. Navíc mimo sezónu se výlety nedělají každý den, takže je tam vidět ve velkým nemusíte. Takže věřím, že tahle pláž přesto stále stojí za návštěvu! Navíc ty sirné prameny mají léčivé účinky!

A nakonec třetí, nejlépe dostupná a z pohledu od Alykes nejdál je nazývána Xigia Sulfur beach. Je zde placené parkoviště a přístup k ní je opravdu nejjednodušší, jen pár metrů po pešince, proto je také nejplnější. Pokud volíte tuto pláž kvůli dobré dostupnosti z parkoviště, vyplatí se tu už nějakou dobu pobýt, protože za parking nechtějí zrovna málo. Každopádně pokud se tu nesmočíte, ale jedete kolem, zastavte se tu alespoň na vyhlídce. Pláž je i přes vícero lidí díky útesu velmi fotogenická.

Pro obídek určitě mohu doporučit stejnojmennou tavernu, kde jsem si dala výbornou chobotničku. Bonusem je krásný výhled na pláž. Byla jsem zde několikrát a vždy velká spokojenost.

Další den se jelo opět na jih. Prvním bodem byla vyhlídka Keri, ke které se od parkoviště muselo asi 800 m pěšky. Někteří lidé sem jeli na čtyřkolce, ale je to pohodová procházka. Výhled je zde nádherný, je to jedno z mých oblíbených míst.

K dané pláži jezdí také lodě a dokonce se sem dá udělat výlet při západu slunce. Zatím jsem neabsolvovala, ale jednou to prubnu. Musí to být krásný zážitek. Teď mi to musí stačit takhle seshora. 😀

Další zastávkou byla zátoka Korakonisi. Průzračná voda se skalním útvarem v podobě okna, stojí určitě za to! Nahoře je malé bistro, kde si můžete dát i něco menšího k jídlu. Cesta z počátku dolů vede po pešince, místy je i zábradlí, ale byly tam úseky, které bych bez pomoci nedala. Naštěstí jsem zde měla své malé pomocníčky. Šárka mi vzala berle a Jirka mne vzal na záda. 😀 Moc děkuji, že jsem se zde mohla smočit. Bylo to možné, jen díky vám.

Po vykoupání se v zátoce a vyškrábání se nahoru, se domlouváme, že pojedeme už zpět do Alykes. Náhodně ale asi během osmi kilometrů objevíme hezoučké městečko Koiliomenos. Nikde ani noha. Rozdíl oproti jiným místům. Ale díky tomu nás zcela okouzlí. Asi hodinku se tam procházíme a užíváme si příjemného klidu.

Na další pláži konečně využívám plameňáka! Je to krásné místo, ale blbě se tu parkuje. Není zde moc míst. My však měli štěstí a v době naší návštěvy lidi odjížděli, tak jsme se tam mohli smočit. Pláž se jmenuje Climati a řadím ji mezi mé nejoblíbenější na ostrově. Každopádně na ostrově neuděláte chybu s žádnou pláží, voda je všude úžasná.

Poslední zastávkou dnešního dne a zároveň i tou, kde jsme byli autem, jelikož jsme ho již další den odevzdávali, byla farma rodiny Therianos. Nachází se asi 4 km od Alykes. Výlet je super i pro děti, nejen že tu totiž ochutnáte a nakoupíte plno řeckých výrobků (např. úžasnou mastičku s olivovým olejem, léčivé oregano, vína, olivy atd.), ale je zde i pár zvířátek. Já si mohla podržet malou želvičku. 😀

Následující den a zároveň náš poslední jsme strávili již v našem letovisku. Na naší pláži a u bazénu. Navíc poslední noc byl na hotelu Řecký večer, na zahradě tancovali řecké tance. Prvně profíci, ale pak se zapojili i moji kamarádi, jelikož vybírali dobrovolníky z publika. Já jsem toho byla naštěstí ušetřena a mohla jim z křesílka s vínkem fandit. 😀 Byl to moc hezký závěr hezkého týdne.

Zakynthos je nádherný. Akorát, že sedm dnů bylo málo. I přestože jsme toho stihli vcelku dost, tak jsme samozřejmě neměli šanci objet vše a to ani i kdybychom měli auto místo čtyř dnů celý týden. Ale to nevadí. Vím jistě, že se sem určitě vrátím. Moc se mi tu líbilo. A taky že jo, ale to je zase jiný článek, ale věřte, že stojí za to. 😀